Jak poznat rakovinu vaječníků: příznaky, diagnostika a co dál

zář, 27 2025

Rakovina vaječníků je zhoubný nádor vznikající ve tkáních vaječníků. Přestože se jedná o jeden z méně častých gynekologických nádorů, jeho skrytý průběh a pozdní diagnóza zvyšují mortalitu. V tomto článku si projdeme hlavní projevy, diagnostické nástroje a kroky, které můžete podniknout, když se objeví první podezření.

Vaječník - kde začíná problém

Vaječník je ženský reprodukční orgán umístěný po obou stranách dělohy, který produkuje vajíčka a hormony estrogen a progesteron. Každý vaječník obsahuje tisíce vajíčkových folikulů, a právě v jejich buňkách může dojít k genetickým změnám, které spustí neřízený růst - tedy rakovinu.

Jak vzniká rakovina vaječníků?

Většina případů nemá jasnou vnější příčinu, ale existuje řada rizikových faktorů, které zvýší pravděpodobnost:

• Rodinná anamnéza - mutace v genech BRCA1 a BRCA2 zvyšují riziko až 15‑krát.
• Věk - nejčastěji se diagnostikuje u žen po 50. roce života, ale může se objevit i dříve.
• Endometriální onkogeneze - dlouhodobé onemocnění endometrií může vést k maligním změnám v ovariálním epitelu.
• Neplodnost a neverbální hormonální terapie - některé studie spojují dlouhodobé užívání hormonální substituce s mírným zvýšením rizika.

Tyto faktory nepředpovídají, že se rakovina objeví, ale pomáhají lékařům identifikovat ženy, které potřebují pravidelnější sledování.

Nejčastější příznaky - co si všimnout

Rakovina vaječníků často zůstává skrytá, protože její počáteční příznaky jsou nespecifické a podobají se běžným žaludečním potížím. Přesto je dobré sledovat následující symptomy:

• Opakující se nadýmání nebo plynatost, které neustoupí po dietních úpravách.
• Bolest či tlak v podbřišku, často popisovaná jako „plnost".
• Neobvyklé krvácení mimo menstruační cyklus, např. po menopauze.
• Rychlá ztráta hmotnosti bez zjevné příčiny.
• Únava, která nezmizí po odpočinku.
• Změny ve střevní funkci - zácpa nebo průjem, které jsou dlouhodobé.

Pokud se alespoň dva z těchto příznaků objeví a přetrvává více než měsíc, je vhodné neodkládat vyšetření.

Stádia onemocnění a jejich charakteristiky

Rozdělení podle FIGO (Mezinárodní federace gynekologie a porodnictví) pomáhá odhadnout, jak daleko nádor postoupil. Níže je stručná tabulka, která ukazuje rozdíly mezi časným a pokročilým stadiem.

Tabulka ukazuje, že v časném stádiu jsou příznaky jemné a snadno přehlédnutelné, zatímco v pokročilém stádiu se projeví výraznějšími a systémovými změnami.

Diagnostické metody - jak se onkologie dostane k závěru

Jakmile se u ženy objeví podezřelé příznaky, provádí se řada vyšetření:

1. Gynekologické vyšetření a ultrazvuk - Ultrazvuk je neinvazivní zobrazovací metoda využívající vysokofrekvenční zvukové vlny, která umožňuje detekovat změny v orgánech. Transvaginální sonografie poskytuje nejlepší rozlišení pro malé nádorové uzly.
2. Laboratorní test - CA‑125 - CA‑125 je krevní marker často zvýšený u rakoviny vaječníků. Hodnota nad 35U/mL může naznačovat malignitu, avšak není 100% specifický.
3. CT nebo MRI - zobrazení břišní dutiny a detekce případného rozšíření (metastázy) do okolních orgánů.
4. Laparoskopie a biopsie - přímá vizualizace a odebrání vzorku tkáně k histologickému vyšetření, což je gold standard pro potvrzení diagnózy.

V některých případech může být využit i genetický test na přítomnost mutací BRCA1/2, což pomáhá naplánovat cílenou terapii.

Léčba - co očekávat po potvrzení diagnózy

Terapeutický plán závisí na stádiu, věku pacienta a celkovém zdravotním stavu. Hlavní pilíře léčby jsou:

• Chirurgický zákrok - odstranění obou vaječníků, dělohy a často i částí omenta (celková hysterektomie). V pokročilém stádiu se provádí cytoredukce, tedy odstranění co největšího množství nádoru.
• Chemoterapie - Chemoterapie je systémová léčba používající cytotoxické léky, které zabraňují růstu rakovinných buněk. Standardní protokol zahrnuje kombinaci karboplatinu a taxanu po dobu 6‑8 cyklů.
• Cílená terapie - u pacientek s mutací BRCA se může použít PARP inhibitor (např. olaparib), který specificky poškozuje DNA nádorových buněk.
• Radioterapie - méně častá, využívá se při lokální kontrole po operaci nebo při úlevě od bolesti.

Po úspěšné operaci a chemoterapii následuje dlouhodobé sledování, aby se zachytily případné recidivy včas.

Jak se připravit na návštěvu onkologa

Když máte naplánovanou konzultaci, pomůže mít po ruce:

• Seznam všech symptomů, včetně data jejich výskytu.
• Rodinnou anamnézu - informace o rakovině prsu, vaječníků či prostaty u blízkých příbuzných.
• Výsledky předchozích vyšetření (ultrazvuk, krevní testy).
• Seznam užívaných léků a doplňků.

Na schůzce vás pravděpodobně potká onkolog - specialista na léčbu nádorových onemocnění, který vysvětlí možnosti a odpoví na vaše otázky. Připravte si i otázky týkající se vedlejších účinků, fertility a psychologické podpory.

Prognóza a dlouhodobé sledování

Celková pětiletá přežitelnosť se výrazně liší podle stádia:

• Stádium I: až 90% přežití.
• Stádium II: 70‑80%.
• Stádium III: 30‑40%.
• Stádium IV: pod 20%.

Po dokončení léčby se doporučuje pravidelný kontrolní program: každých 3‑4 měsíce CA‑125, ultrazvuk a fyzikální vyšetření po dobu prvních dvou let, poté každých 6‑12 měsíců až do pěti let. Dlouhodobé sledování pomáhá zachytit recidivu včas, kdy je stále léčitelná.

Klíčové body k zapamatování

• Rakovina vaječníků má často nespecifické příznaky - nadýmání, bolest břicha a únavu.
• Včasná diagnostika vyžaduje kombinaci ultrazvuku, testu CA‑125 a případně laparoskopie.
• Genetické mutace BRCA1/2 zvyšují riziko a mohou ovlivnit volbu cílené terapie.
• Chirurgie + chemoterapie je standardní léčba; v pokročilých případech se přidává cílená terapie.
• Pravidelné kontroly po léčbě jsou klíčové pro dlouhodobou přežitelnosť.