Co je sterilita? Příčiny, diagnostika a možnosti léčby

říj, 5 2025

Potkali jste se s tím, že po delší době bez otěhotnění se objevily pochybnosti? Možná se ptáte, co vlastně sterilita znamená a jak se s tím vypořádat. V tomto článku rozebíráme definice, rozdíly, hlavní příčiny a co můžete udělat, aby se šance na těhotenství zvýšily.

Klíčové informace

• Sterilita je neplodnost, při níž je šance na přirozené otěhotnění prakticky nulová.
• Rozlišujeme mužskou a ženskou sterilitu, často spojenou s hormonálními nebo anatomickými problémy.
• Diagnostika zahrnuje spermogram, hormonální testy a vyšetření reprodukčního systému.
• Léčba může zahrnovat operace, hormonální terapii nebo asistovanou reprodukci (např. IVF).
• Životní styl a včasná lékařská pomoc výrazně zvyšují šance na úspěch.

Co je sterilita?

Sterilita je stav, kdy je reprodukční schopnost jedince nebo páru tak omezená, že přirozené otěhotnění je prakticky vyloučeno. Tento stav může být způsoben mechanickými, hormonálními nebo genetickými faktory a často vyžaduje specializovanou lékařskou péči. Na rozdíl od ‚infertility‘, která popisuje obtížnost otěhotnění, sterilita už naznačuje, že bez zásahu není těhotenství pravděpodobné.

Infertilita vs. sterilita

Je dobré si ujasnit, jak se infertilita liší od sterility. Infertilita označuje neschopnost otěhotnět po 12 měsících pravidelného nechráněného styku, přičemž šance na těhotenství stále existuje. Sterilita je tedy pokročilejší forma, kde je pravděpodobnost téměř nulová, pokud nepřistoupíme k asistovaným metodám.

Hlavní typy sterility

• Mužská sterilita - často souvisí se problémami v varlatech, vývodu semene nebo hormonálními poruchami.
• Ženská sterilita - může být způsobena poškozením vaječníků, děložními defekty nebo hormonální nerovnováhou.

Příčiny mužské sterility

Mezi časté faktory patří:

• Varikokéla - rozšířené žíly v šourku, které snižují kvalitu spermií. Varikokéla je jednou z nejčastějších příčin snížené spermiogeneze u mužů.
• Genetické anomálie (např. Klinefelterův syndrom).
• Hormonální poruchy - nedostatek testosteronu nebo zvýšená hladina prolaktinu.
• Poškození spermatické kanálky (úrazy, infekce).

Příčiny ženské sterility

U žen se často setkáváme s:

• Poškozenými vaječníky - např. předčasná menopauza nebo poškození po chemoterapii.
• Uretroplazmi - rozšíření vnitřní výstelky dělohy, která brání připojení embrya.
• Hormonálními poruchami - nedostatek LH nebo FSH, hyperprolaktinemi.
• Anatomickými vadami - například neúplná vývojová struktura děložního hrdla.

Diagnostika sterility

Vyšetření je klíčové pro správné nasměrování léčby. Mezi základní testy patří:

• Spermogram analýza množství, pohyblivosti a morfologie spermií.
• Hormonální testy - měří hladiny testosteronu, estradiolu, LH, FSH a prolaktinu.
• Ultrazvuk reprodukčního systému - kontrola vaječníků, děložní linie a cévních struktur.
• Hysterosalpingografie - rentgenový kontrast ukazuje průchodnost vejcovodů.

Léčebné možnosti

Když je příčina známa, existuje několik cest, jak zlepšit šance na otěhotnění:

1. Chirurgické zákroky - např. odstranění varikokély u mužů nebo oprava uretroplazmy u žen.
2. Hormonální terapie - doplnění chybějících hormonů, potlačení hyperprolaktinémie.
3. In vitro fertilizace (IVF) - IVF asistovaná reprodukční metoda, při které jsou oocyt a sperma spojeny mimo tělo a embryo se následně přenese do dělohy.
4. Injekce spermií přímo do oocytu (ICSI) - vhodná při velmi nízké kvalitě spermií.
5. Donorská spermie nebo vajíčka - v případě nedostupnosti vlastních gamet.

Životní styl a prevence

Jednoduché změny mohou podpořit plodnost i při existujících komplikacích:

• Udržujte zdravou váhu - podváha i obezita ovlivňují hormonální rovnováhu.
• Vyhýbejte se alkoholu a kouření - oba faktory snižují kvalitu spermií i oocytů.
• Omezte vystavení toxinům - pesticidy, těžké kovy a některé léky mohou poškozovat reprodukční buňky.
• Pravidelný pohyb - mírná fyzická aktivita podporuje krevní oběh a hormonální funkce.

Porovnání sterility a infertility

Co dělat dál?

Pokud máte podezření na sterilitu, první krok je konzultace s odborníkem - reprodukčním endokrinologem nebo urologem. Včasná diagnóza a cílená léčba zvyšují šance na úspěch, a to i u komplikovaných případů.